Václav Kuchynka (13. září 1925 Český Závidov, Volyň – 15. prosince 2020 Praha) byl český válečný veterán, volyňský Čech, účastník 2. světové války, spojař v 1. čs. armádním sboru a po válce agrárník. V pozdějších letech působil jako člen veteránských organizací.

Václav Kuchynka se narodil ve vsi Český Závidov na Volyni (tehdy západní Volyně, součást Polska) zemědělcům Václavu staršímu a Xénii, rozené Tintěrová. Po napadení území nejprve Sověty, později Němci, byl svědkem genocidy Židů a Poláků. Působil v odbojové skupině Blaník, v roce 1944 se připojil k 1. československému armádnímu sboru, absolvoval výcvik v Jefremově, kde se nakazil malárií, a spojařský rychlokurz, kde mu bylo výhodou vyučení v oboru elektro-rádio. Během Karpatsko-dukelské operace a bojů na Slovensku působil jako radista-telefonista.